Vltavín - dávná vesmírná katastrofa

Vltavín z lokality Nesměň s krásnou a hlubokou skulptací, hmotnost 12,3 gramů 

foto: www.meteority.com

Dopady kosmických těles na naší planetu tady vždy byly, jsou a budou nepochybně i v budoucnu.

V menším měřítku to máme rádi, i díky tomu můžeme provozovat naše unikátní Muzeum meteoritů.

Ovšem čas od času dopadne těleso tak velké, že způsobí obrovskou katastrofu.

Před 66 miliony lety na to doplatili dinosauři, kteří jako neomezení vládci planety nedokázali čelit dopadu planetky o průměru asi 10 km, do oblasti dnešního Mexického zálivu. Dnes velmi dobře vědecky popsané důsledky samotného dopadu rozebírat nebudeme, ale přesuneme se o pár desítek milionů let později a jen 200 km od našich západních hranic, na území dnešního Německa.

 Pádové pole Vltavínů a některé lokality jejich výskytu (zdroj Internet)

Právě tady se udála před 14,7 miliony lety jiná vesmírná srážka.

Obrovské těleso, odhadem 1-1,5 km v průměru, tam dopadlo obrovskou silou na povrch naší planety. Abychom si mohli alespoň trošku představit tyto síly, uvádím následující:

- rychlost tělesa byla asi 70.000 km/h
- tlak v místě dopadů byl několik milionů barů
- teplota v místě nárazu dosahuje od 2:500 ˚C až do 20.000 ˚C
- uvolněná energie odpovídá 100 000 000 atomových bomb z Hirošimy
- náraz byl tak mohutný, že původní asteroid se vypařil hned v první vteřině po nárazu
- impaktní kráter má průměr 24 km, po nárazu měl hloubku až 4,5 km, ale ihned po srážce se nestabilní podloží zbortilo
- v místě dopadu vznikly pod obrovským tlakem také diamanty, jsou sice maličké (max. 0,3 mm), ale jsou tam. Vzhledem k velikosti nemají ekonomickou hodnotu
- všechny tyto síly drtily, tavily a vystřelovali horniny na obrovské vzdálenosti stovek kilometrů a vytvářeli nové specifické minerály a horniny
- tlaková, tepelná a zvuková vlna se šířily celou Evropou neskutečnou rychlostí.
- V Česku by již za minutu byly otřesy takové síly, že člověk není schopný chůze. Za další 4 minuty by začaly padat z nebe vyvržené horniny a po 15 minutách by dorazila ohromující zvuková a tlaková vlna, která by ti poškodila sluch, ničila menší stavby a rozbíjela okna. Obrovské množství jedovatých látek by nasytily vzduch, došlo by k zastínění Slunce vyvrženou hmotou a prachem a na nějakou dobu by zde nebylo určitě dobré místo k životu.

Historické město postavené přímo v kráteru
foto: Letecký pohled na Nördlingen od západu
Autor: Wolkenkratzer, Creative Commons

TAKŽE UŽ VÍME, CO SE ZHRUBA PŘI TAKOVÉ UDÁLOSTI DĚJE. CO ZŮSTANE?

Jakmile pominou zemětřesení, tlakové a zvukové vlny, požáry a další důsledky, zůstávají důkazy:

Impaktní krátery - ty nenápadnější uvidíme vždy, když se koukneme "tam nahoru", na naši oběžnici - Měsíc. Je to logické, Měsíc nemá atmosféru a dopady těles obrovskou kosmickou rychlostí zanechají vždy výraznou stopu. Měsíc navíc není geologicky činný a tak tyto vytvořené krátery může přetvořit jen dopad dalšího tělesa, jinak tam zůstávají "navždy".

Jak je to ale u nás na Zemi? Tady máme atmosféru, dokonalý štít naší planety, který nás před dopadem menších těles docela účinně chrání.

Navíc je Země geologicky činná. Takže máme na Zemi stopy obrovských kolizí? Máme a díky výše popsanému kráteru Ries nemusíme ani nikterak daleko.


" Pro představu, na Měsíci je dnes popsáno a zmapováno více než 100.000 kráterů.
Na Zemi to je ve srovnání s tímto počtem daleko méně - asi 200. Mnohé z nich jsou pozemskou erozí zničené natolik, že za nějakou dobu již nebudou viditelné."

Tektity - Mimo kráterů pak při takovýchto kosmických kolizích vzniká velmi zajímavý kámen a my se tak dostáváme k tomu, co nám po této katastrofě zbylo.

Přírodně dělený Vltavín. Takto dělené kusy vznikají při samotném dopadu, za miliony let se ovšem sklovitá, lomená vrstva zacelí a tzv. zahojí.
Povrch je pak matný.  Lokalita: Marouškovo pole u Ločenic, hmotnost 18,6 gr.
foto:  www.meteority.com

CO JE TO TEKTIT?

Tektit, z řeckého slova tektós (tavený).
Za vznik tektitů mohou výhradně dopady obrovských asteroidů na zemský povrch. Chemicky vzato jsou pak tektity křemičitanová skla, s malou příměsí kovů.


Takto velký asteroid dopadne na naši planetu průměrně jednou za milion let.
Doba mezi roztavením a samotným utuhnutím nové hmoty je velmi krátká, takže nemá krystalickou strukturu, jako např. minerály.


Kdybychom chtěli být hodně přesní, obrovský asteroid letící takovouto rychlostí před sebou "hrne a tlačí" masu vzduchu, takže k samotnému vystříknutí roztavené hmoty dochází ve skutečnosti ještě dříve, než dojde k samotnému kontaktu s povrchem.


No a právě mezi tektity patří i náš Vltavín / Moldavit.

Vltavín z Muzea meteoritů ve Frýdku-Místku, darovaný sběratelem

foto: www.meteority.com

JE UNIKÁTNÍ, JE TAJEMNÝ

Proč? Unikátní je jeho zelená barva, protože až na absolutní výjimky mají tektity barvu tmavou až černou a nejsou průsvitné. Díky svým vlastnostem je využíván jako šperkařský kámen. Navíc, Česko je jeho hlavní naleziště. Jak je to možné? Protože původní asteroid dopadl pod takovým úhlem, že shodou okolností byla roztavená hmota vystříknuta právě našim směrem.

Ještě za letu a tuhnutím hmoty vznikly díky aerodynamice základní tvary Vltavínů, např. kapky. Dost často ale docházelo k deformacím přímo za letu, po dopadu, nebo následným transportem spolu s půdou, ve které byly uloženy.

Po dalších milionech let pak docházelo k dotváření jejich tvaru půdními kyselinami a vznikla tzv. skulptace. Ta je na různých lokalitách rozdílná, někdy téměř neznatelná, někdy tzv. důlková, až po např. na celém světě známé Vltavíny z lokality Besednice, kterým se také říká "ježci", pro své extra dlouhé "bodliny".

Vltavíny zažívají již několik let svůj celosvětový boom, kdy obrovská poptávka způsobila raketový vzestup cen, ale také podnítila výrobu padělků, převážně z Asie.

Mnoho lidí také vnímá energii, které Vltavíny vydávají a tak jsou velmi žádané k ezoterické činnosti. Nemusí jít jen o surové kusy, ale oblíbené jsou i šperky jak se surovými, tak broušenými kameny.


 Vltavín z lokality Besednice, se svou typickou skulptací. Nazývají se také ježci. zdroj. Muzeum meteoritů ve Frýdku-Místku

HISTORIE VLTAVÍNŮ

Vltavíny se používaly pravděpodobně již v době prehistorické k výrobě zbraní, šípů, díky svému skelnému lomu.
V barokních dobách se poprvé zasazovaly do šperků, ale významněji se ve špercích objevují až od druhé poloviny 19. století.

V roce 1787 přednesl profesor Karlovy univerzity, doktor Josef Mayer, poutavou zprávu o pozoruhodném objevu nedaleko Týna nad Vltavou.
Na tomto panství bylo shromážděno několik přírodních skel, která pana profesora nejprve vedla k domněnce, že by mohlo jít o chryzolity sopečného původu.

Ovšem brzy se ukázalo, že se jedná o jiný, zcela specifický materiál.
Z německého názvu Týna nad Vltavou, Moldauthein (odvozeného z německého jména Vltavy, Moldau), kustod sbírek Národního muzea v Praze, Franz Xaver Maxmilian Zippe, od roku 1836 tyto skvosty nazýval Moldavity.

Český ekvivalent "Vltavín" se objevil až o více než padesát let později, během Jubilejní zemské výstavy v roce 1891.
V průběhu 20. století byly Vltavíny zařazeny mezi tektity, přičemž teprve ve druhé polovině 20. století byl konečně objasněn proces jejich vzniku.

Vltavín / Muzeum meteoritů Frýdek-Místek

JSOU I JINDE NA SVĚTĚ?

Ano i ne. Tektit vznikne vždy jednou, při jedné události a má své pádové pole a místa, kam byly transportovány.
Z tohoto důvodu jsou Vltavíny pouze v úzkém pásu jižních Čech a částečně jižní Moravy. Na Moravě je výskyt Vltavínu mnohem menší, mají tmavší odstíny zelené, až do hnědé barvy, ale v průměru jsou větší. Z Moravy také pochází největší známý nalezený Vltavín, který váží 265,5 gramů.

Pak ale máme i vzácný výskyt Vltavínů např. z Německa, nebo Rakouska, ty ale pocházejí stále z této jedné kosmické srážky.

Nikde jinde na světě tak Vltavíny nejsou.

Vzácný Vltavín z německé lokality Ottendorf-Okrilla, hmotnost: 5,8 gramů, foto: Muzeum meteoritů Frýdek-Místek

HLEDÁNÍ VLTAVÍNŮ

Pokud člověk ví kde hledat, jak hledat, tak si svůj zelený poklad najít může.
Je zakázáno kopat, ale za určitých podmínek můžeš provádět tzv. povrchový sběr, např. na polích. Např. po orbě a vydatných deštích jsou pole v jižních Čechách hledačů plné. Určitě najdeš na internetu mnoho tipů, kde, kdy, jak...

A pokud to máš na lokality daleko, můžeš navštívit naše unikátní Muzeum meteoritů ve Frýdku-Místku, kde máme vitrínu věnovanou právě tektitům, nebo mrkni do našeho obchodu na této stránce www.meteority.com, kde si můžeš nějaký Vltavín, nebo šperk z něj zakoupit.

V nabídce máme aktuálně krásné kousky.



Vltavín se svou povrchovou strukturou zvanou skulptace

foto: www.meteority.com

ZAJÍMAVOSTI

Anglická královna Alžběta II. dostala platinový šperk osázený diamanty a černými perlami, v jehož středu ji nejvíce zaujal právě zelený třpytivý kámen, který do té doby neviděla. Ano, byl to Vltavín. Švýcarská vláda údajně za Vltavín do tohoto šperku zaplatila 5.000 dolarů.

Winston Churchill nosil Vltavín jen tak v kapse pro štěstí.

Náramek z Vltavínů má jeho svátost Dalajláma a svůj kámen má třeba i herec Richard Gere.

V jižních Čechách byla v dobách minulých tradice, že chlapci museli donést Vltavín dívce, kterou chtěli požádat o ruku.

Město z diamantů - Ve středověku přímo v kráteru vzniklo město Nördlingen.
Pamatuješ na diamanty z úvodu článku? Když město stavěli, používali místní kámen a je to tak jediné město na světě, kde mají všichni domy s diamanty :)

Kráter Ries - jako impaktní potvrzen v roce 1961. Velkou část jeho okrajových valů už sice zahladila eroze, přesto lze dnes z jeho nitra spatřit téměř souvislý prstenec zalesněných kopců, zvedajících se asi 150 m nad okolní terén. Ani dno kráteru již nedává tušit o razanci události, jež se zde před miliony let odehrála. Záhy po impaktu jej totiž zalila voda a časem ho vyplnily jezerní sedimenty.

Zajímá tě, jak by vypadal dopad asteroidu na libovolné místo na Zemi? Vyzkoušej tento simulátor dopadu



Co říci závěrem? Události se staly tak, jak se staly.
Němci mají "díru" a maličké diamanty, my máme Vltavíny.

Z vědeckého hlediska je ovšem důležité studium vesmíru, asteroidů a dalších těles, protože přímo u vzniku dalšího evropského tektitu být nechceš...

Chceš mít svůj Vltavín? Koukni na naši nabídku ZDE



autor: Jaroslav FILIP. Jsem nadšenec do vesmírných kamenů, popularizátor a provozovatel Muzea meteoritů ve Frýdku-Místku.

Nejsem vědec, snažím se informace předávat srozumitelnou formou i pro laickou veřejnost.
Našel jsi chybu, nebo nepřesnost? Omlouvám se a budu rád, pokud mě upozorníš.

Použity různé zdroje z internetu