Jak poznat meteorit

IMG_20231102_222847_edit_196571467172608

Našel jsi meteorit? Pravděpodobně ne...

V některých případech se meteority liší od pozemských kamenů na první pohled, ale u mnoho z nich to není tak jednoduché...

 

Meteority mají složení odlišné od pozemských hornin. Základním poznávacím znakem je železo-niklová slitina s příměsí vzácných kovů např. stříbro, gallium, germanium, iridium, kobalt, titan, nebo také poměr běžnějších prvky jako křemík, hliník, vápník, hořčík, síra, chlor a další.

 

Následující postup platí pro běžné typy meteoritů (kamenný, železný, železo-kamenný) a nemusí platit pro některé vzácné typy, které se ale ani v Česku, ani na Slovensku v posledních 200 letech nenašly.

 

 

Je tvůj nález magnetický? Ne? - NENÍ to meteorit!

Meteority obsahují železo v kovové formě a jsou tudíž magnetické.

 

Je tvůj nález na různých místech magnetický různě? - NENÍ to meteorit!

 

Je tvůj nalezený kámen lehký? - NENÍ to meteorit!

Meteority mají větší hustotu (hmotnost) než pozemské horniny.

Ty mají u rozšířených hornin hustotu nepřekračující 3000 kg/m3 (např. žula).

Meteority začínají na 3400 kg/m3 (kamenný typ meteoritu) až po 8000 kg/m3 (železné meteority).

Návodů na změření hustoty je na internetu mnoho. Je to spolehlivý a nedestrukční způsob jak vyloučit spoustu pozemských nálezů.  


Má tvůj kámen ostré hrany? - NENÍ to meteorit!

Průlet atmosférou a množství odpařené hmoty způsobí vyhlazení jeho stran, proto většina vesmírných kamenů nemá ostré hrany, pokud tedy nejde o fragment. Mohl by to být fragment? Pak je "vnitřek" meteoritu téměř vždy světlejší oproti natavené kůrce (až na případy, kdy se i fragment stihne znovu natavit) . Není tvůj kámen na lomu světlejší? - NENÍ to meteorit!

Až na absolutní výjimky meteority nemají tvar oblázků.


Má tvůj kámen dutinky, nebo bublinky? - NENÍ to meteorit!

Meteority nemají žádné dutinky způsobené např. magmatickou činností.

 

Vidíš na svém kameni světlý křemen nebo kalcit? - NENÍ to meteorit!

 

Stále jsi ve hře? :)

 

Porovnej lokalitu svého nálezu se známými lokalitami pádů a nálezů.

Nenašel jsi zde svou lokalitu? - NENÍ to meteorit!

Většina míst pádů a nálezů meteoritů v novodobé historii je zmapována. Po nějaké době a průzkumu vypočítané dopadové plochy vědci z Astronomického ústavu tyto velmi přesné výpočty sdílejí s veřejností.

 

Dopady meteoritů jsou často provázeny výraznými zvukovými i akustickými jevy, proto pokud se odehrávají v obydlených oblastech, často jsou pozorovány mnoha svědky.

databáze meteoritů zde. 

IMG_20231107_143333_edit_26576123003236

 

Při čerstvém pádu mají téměř všechny meteority černou natavenou kůru, málokdy silnější než 1-2 mm.

Meteorit vypadá, jakoby ho ošlehly plameny, což je způsobené obrovskou vstupní rychlostí do atmosféry, kdy se těleso prudce zahřeje. Tato kůra časem zmizí vlivem podmínek na naší planetě.

Kamenné meteority (Chondrity) obsahují tzv. chondry - malé kuličkové útvary vzniklé roztavenými chomáčky prachu v plynoprachovém disku obklopující mladé slunce, do podoby jakýchsi kapiček a jejich rychlým utuhnutím. Ty můžou být sotva viditelné, velikosti od zlomku mm, až po velikost několik mm.

detail tzv. Chonder
detail tzv. Chonder
 
 
 
 

Oproti pozemským nálezům domnělých železných meteoritů rozhodne přítomnost vysokého podílu Niklu a také vzácných kovů.

Na železných meteoritech se na leštěné ploše po naleptání zředěnou kyselinou dusičnou ukáží tzv. "Widmanstättenovy obrazce", což způsobuje právě unikátní železo-niklová slitina a její struktura. Spolehlivý poznávací znak mimozemského železa. Na druhou stranu jsou známy meteority, které tyto obrazce nemají (Ataxity).

 

Meteority se cíleně hledají a sbírají na místech, kde jsou dobře odlišitelné od místního prostředí, např. Antarktida, nebo pouště a z těchto oblastí pochází většina kusů, ze všech světových sbírek.

Najít meteorit, ještě k tomu v ČR, je asi stejná šance, jako vyhrát první cenu ve Sportce. Není to ovšem nemožné, máme v ČR lokality, kde meteority jsou a čekají na objevení buď námi, nebo budoucí generací.

Jednodušší ovšem dnes je, meteorit si koupit, spousta z nich je dostupných za skvělé ceny a tak svůj kousek vesmíru, může mít každý.

 

Pozorování bolidů a hledání meteoritů

V oblasti dopadu meteoritů jsou čeští vědci absolutní špičkou ve svém oboru.

Připsali si na své konto dokonce světové prvenství - první meteorit s rodokmenem. Astronomům z Ondřejova se totiž 7. dubna 1959 podařilo vyfotografovat let a spočítat dráhu bolidu, jehož úlomky byly nalezeny u Příbrami.

Zároveň vypočítali i dráhu původního tělesa ve sluneční soustavě a poprvé na světě se jim tak podařilo prokázat, že pochází z hlavního pásu planetek mezi drahami Marsu a Jupiteru.

 

Ondřejovský tým vědců , pod vedením Dr. Ceplechy, kterého proslavila také jeho metodika propočítání dráhy tělesa, budovali síť pro fotografování bolidů od začátku 50. let. Příbramský úspěch podnítil další rozšiřování této národní sítě a k projektu se pak přidávaly další státy.

Dnešní Evropská bolidová síť, vybavená kamerami typu "rybí oko", rotujícími sektory a zčásti i spektrografy, je nejdéle fungující bolidovou síť na světě, a vyniká úrovní zpracování dat i archivováním snímků.

Soustavné sledování bolidů umožnilo zásadním způsobem zlepšit znalosti o průletu zemskou atmosférou, mechanismu rozpadu, jejich záření a podobně.  

Zpět do obchodu