Meteority - vzkazy z jiných světů.

24.10.2021

autor: Tomáš Vrubel 


meteor zářící při průletu atmosférou, foto: internet
meteor zářící při průletu atmosférou, foto: internet

Meteoroid, meteor, meteorit


Pojem "meteorit" je vám bezpochyby velmi dobře znám, méně známý je pak již skutečný význam tohoto slova.

Staročeské označení povětroň se již neužívá, často se však zaměňují výrazy jako "meteor ,meteoroid a meteorit."

 Meteoroidem je malé tělísko pohybující se ještě meziplanetárním prostorem, meteorem se meteoroid stává okamžikem vstupu do zemské atmosféry, kdy se třením o molekuly vzduchu začíná zahřívat a tavit na povrchu, přičemž intenzivně září. Právě tomuto světelnému jevu říkáme meteor. Pokud meteor září velmi jasně, je to bolid. 

Zbytku tělíska, který přežil průlet atmosférou a zcela se nevypařil a nerozprášil třením o vzduch pak říkáme meteorit. Ten nás zajímá nejvíce.  

kamenný meteorit Chondrit s natavenou kůrou po průletu atmosférou, foto: meteority.com
kamenný meteorit Chondrit s natavenou kůrou po průletu atmosférou, foto: meteority.com

Okno do minulosti


Nejenže si můžeme sáhnout na kousek horniny z cizího světa, ale takový
úlomek má i velkou vědeckou hodnotu, protože v sobě uchovává informace o vzniku a vývoji sluneční soustavy v jeho raných fázích. 

Podle složení rozdělujeme meteority na kamenné, železné a smíšené - železokamenné.
Kamenné dále dělíme na chondrity a achondrity podle přítomnosti či absence malých sférických minerálních zrnek zvaných chondry či chondruly.

 Kamenné a železo-kamenné meteority mají čerstvě po průletu natavenou tmavě zbarvenou sklovitou kůrku, která rychle utuhne a pak časem zvětrává a odprýskává. To v případě, že kámen není nalezen hned po dopadu a leží na zemi třeba i desetitisíce let. Za tu dobu kůrka stihne zcela odvětrat a kámen se obnaží. Pak se hůř rozpoznává od obyčejného pozemského kamení.

železný meteorit Campo del Cielo z Argentiny, foto: meteority.com
železný meteorit Campo del Cielo z Argentiny, foto: meteority.com

Meteorit z Měsíce? Může být


Držíte-li v ruce takový kámen držíte v ruce kousek jiného světa, domovského světa tohoto kamene. Takto se můžete dotknout třeba Měsíce, Marsu či dokonce Merkuru.

 Docela zvláštní zážitek, co říkáte. Možná se ptáte, jak se k nám na Zemi vlastně takový úlomek z Marsu nebo z Měsíce dostane. Princip doručování vesmírné pošty je jednoduchý. Meziplanetárním prostorem se pohybuje spousta potulných asteroidů, nevyužitých ke stavbě planet, původem z temného dávnověku, kdy se sluneční soustava teprve rodila. 

Čas od času nějaký větší takový asteroid narazí na povrch Měsíce či Marsu a vyrazí z jejich povrchu horniny s takovou razancí, že část těchto kamenů unikne z gravitační náruče svého domovského světa a vydá se na samostatnou pouť vesmírem.

 Je pak jen otázkou času, kdy se takovému vyraženému kameni připlete do cesty Země a přitáhne si jej na svůj povrch. Tam pak takový kámen může čekat na své nálezce klidně i desetitisíce let. Je-li nalezen a rozpoznán jako meteorit, jeho další pouť směřuje do laboratoře na analýzu a pak rozřezán na menší kousky zakončí svou pouť ve vitrínách muzeí i soukromých sběratelů a nadšenců meteoritů a vesmíru vůbec.

Lunární meteorit Touat 004, 39 gramů, soukromá sběratelská sbírka, Zdeněk Schneider, Praha
Lunární meteorit Touat 004, 39 gramů, soukromá sběratelská sbírka, Zdeněk Schneider, Praha

Netřeba dodávat, že cena, která se odvíjí od míry vzácnosti daného meteoritu může být astronomická, jedná-li s například o kousky z Měsíce, nebo z Marsu či achondrity, které jsou složením tak vyjimečné a jejich množství tak malé, že je nelze zařadit k žádnému ze stávajících typů meteoritů a svou cenou mohou cenu kamenů z Měsíce nebo Marsu značně převýšit. 

Takové kousky se nezřídka stávají předměty draženými v tak slovutných aukčních síních jako Christie´s nebo Sotheby´s. Zkrátka cenou a vzácností si nezadají s Monou Lisou. Jako by je posílal samotný vesmírný Leonardo. Umělecké kousky přírody, navíc původem z jiných světů. 

Uznejte sami, není snad člověka, kterého by nefascinovaly.  

Zvláštní kategorií ve skupině těch cenných jsou pak meteority, které se nějakým způsobem zapsaly do historie, například to byl nejstarší historický záznam o pádu či nálezu meteoritů. 

To, co jim přidává na hodnotě, je také příběh, který je s daným meteoritem spojen. Tak máme meteority, které při svém pádu zničily automobil, zranily člověka, nebo zabily psa či krávu. 


meteorický kráter v Arizoně, foto: internet
meteorický kráter v Arizoně, foto: internet

Česko, meteoritová velmoc


Češi mají světové prvenství hned se třemi historickými pády. Železný meteorit Loket dopadl kolem roku 1400 na nádvoří hradu Loket a právě zmínka o něm je nejstarším písemným záznamem o pádu meteoritu na světě. 

Až o 400 let později bylo díky dalšímu pádu na naše území vědecky prokázáno, že meteority skutečně dopadají na Zemi z vesmíru. Stalo se tak díky eukritu Stonařov, který je mimochodem jediným naším achondritem, 22.května roku 1808. Tento pád byl prvním vědecky zdokumentovaným případem na světě i s mapkou pádové oblasti, se sběrem vzorků a výpověďmi svědků. Celý svět tehdy mluvil o Stonařově, neznámé vísce na jihu Moravy, která se pádem meteoritu takto proslavila. 


A konečně roku 1959 opět svět mluvil o naší malé zemičce, kdy u Příbrami dopadl náš další meteorit, u kterého byla zpětně na základě snímků pádu propočítána českými vědci jeho původní dráha a stal se tak prvním meteoritem s rodokmenem na světě. 

Na základě vypočtené dráhy totiž bylo určeno s naprostou jistotou, že tento typ meteoritů, tzv. chondrit, skutečně pochází z hlavního pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru. Do té doby to vědci sice předpokládali, ale důkaz chyběl. 

Od té doby díky českým vědcům přibyly další meteority s rodokmenem, nejen Morávka, ale také například zahraniční Lost City, nebo Innisfree.  


Historické zajímavosti


Mezi svého druhu historické meteority můžeme počítat i Lake Murray, fosilní meteorit ležící ve vápenci na Zemi nějakých sto milionů let. Svou vesmírnou pouť tedy zakončil na Zemi již v době dinosaurů. Ti chudáci nemohli tušit, že jim větší bráška tohoto meteoritu jednou na Zemi zatne definitivně tipec.

 Vůbec nejznámějším historickým pádem je nejspíš Ensisheim, který dopadl roku 1492, tedy ve stejném roce, kdy Kolumbus doplul do Ameriky. Ensisheim je proto pro mnohé sběratele svatým grálem sbírky a symbolicky na počest tohoto meteoritu se pořádají pravidelné burzy s meteority právě ve městě Ensisheim. Největší fragment tohoto meteoritu nalezneme právě ve zdejším muzeu, další vzorky jsou rozsety snad po všech světových muzeích i soukromých sbírkách. 


Dobová rytina k pádu meteoritu u Ensisheimu ve Francii, 16. listopadu 1492 v 11:30 hodin (35 dnů po vstupu K. Kolumba na americkou půdu). Pád tohoto kamene o váze 127 Kg byl pokládán za boží zázrak a kámen byl značně obdivován.  foto: kniha K.Tučka - meteority a jejich výskyt v Československu
Dobová rytina k pádu meteoritu u Ensisheimu ve Francii, 16. listopadu 1492 v 11:30 hodin (35 dnů po vstupu K. Kolumba na americkou půdu). Pád tohoto kamene o váze 127 Kg byl pokládán za boží zázrak a kámen byl značně obdivován. foto: kniha K.Tučka - meteority a jejich výskyt v Československu